Školní řád – Základní škola Zadní Třebaň

Obecná ustanovení

  1. Školní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků, jejich rodičů/zákonných zástupců a pracovníků školy a stanovuje základní pravidla jejich vzájemného soužití. Vychází z Všeobecné deklarace lidských práv, z Úmluvy o právech dítěte, z Charty učitelů, ze zákona č. 561/2001 Sb. předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů a z vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění pozdějších předpisů.
  2. Všechna ustanovení školního řádu jsou pro všechny výše zmíněné osoby obecně platná ve škole, na akcích organizovaných školou, ve školní družině a ve školní jídelně (dále ve škole). Speciální podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků, jejich rodičů/zákonných zástupců a pracovníků školy ve školní družině a ve školní jídelně upravují samostatné řády těchto školských zařízení.
  3. Na tvorbě, hodnocení funkčnosti a eventuálních úpravách školního řádu se podílejí žáci, pracovníci školy a prostřednictvím školské rady i rodiče/zákonní zástupci žáků a zřizovatel školy.

OBSAH:

A. Školní řád

  1. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole, pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky školy
    1. Práva žáků
    2. Povinnosti žáků
    3. Práva zákonných zástupců
    4. Povinnosti zákonných zástupců
    5. Pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky
  2. Provoz a vnitřní režim školy
    1. Režim činnosti ve škole
    2. Režim při akcích mimo školu
    3. Podmínky pro uvolňování a omlouvání neúčasti žáka z vyučování
  3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před rizikovým chováním a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
  4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
    1. Zacházení se školním majetkem, učebnicemi a školními potřebami

B. Pravidla pro hodnocení výsledků žáků

  1. Základní ustanovení
  2. Etická a pedagogická východiska procesu hodnocení
  3. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
  4. Způsob získávání podkladů pro hodnocení
  5. Informování zákonných zástupců
  6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení
  7. Stupně hodnocení prospěchu a chování
  8. Výchovná opatření
  9. Zásady hodnocení chování
  10. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení
  11. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
  12. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
  13. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
  14. Komisionální zkoušky
  15. Opravné zkoušky

A. Školní řád

1. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole, pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky školy

1.1. Práva žáků

Žák* má právo:

  • na základní vzdělání podle školního vzdělávacího programu, služby školní družiny a školní jídelny,
  • na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,
  • na speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky nadané,
  • na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání prostřednictvím školního informačního systému,
  • znát kritéria hodnocení výsledků vzdělávání, být dostatečně a včasně informován o svém pokroku, o případných problémech, vyjádřit se ke svému hodnocení,
  • na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,
  • na ochranu před vlivy a informacemi, které ohrožují jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňují jeho morálku,
  • na ochranu před všemi formami diskriminace, násilí a zneužívání,
  • na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj,
  • vhodnou formou se sám nebo prostřednictvím svého zástupce vyjadřovat ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí svého vzdělávání, odvolat se ke svému třídnímu učiteli, případně ředitelce školy, pokud je přesvědčen o nespravedlivém hodnocení své činnosti nebo chování, i v případě osobního sporu s vyučujícím,
  • požádat o pomoc učitele, pokud nerozumí učivu,
  • na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny,
  • na svobodu ve výběru kamarádů,
  • na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny,
  • na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku,
  • na pomoc či radu, jestliže se cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni,
  • na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek.

Svá práva žák uplatňuje prostřednictvím učitelů, školní metodičky prevence, výchovné poradkyně, ředitelky školy.

1.2. Povinnosti žáků

Žák má povinnost:

  • řádně docházet do školy a vzdělávat se, účastnit se výuky podle rozvrhu hodin a neopouštět bez vědomí vyučujícího třídu, školu ani školní akci,
  • dodržovat školní řád, další nařízení a bezpečnostní předpisy, se kterými byl seznámen,
  • účastnit se výuky nepovinných předmětů a mimoškolních aktivit, na které se přihlásí,
  • respektovat práva druhého, nedopustit se násilí, ponižování a zesměšňovaní vůči druhému,
  • plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,
  • doplnit si učivo a informovat se na průběh vzdělávání za období své nepřítomnosti, doba na doplnění učiva je shodná s dobou nepřítomnosti žáka, maximálně však 7 dní, při dlouhodobé absenci se postupuje individuálně,
  • dodržovat základní normy společenského chování a dohodnutá pravidla (např.: dbát na pořádek a čistotu ve škole i v areálu školy, zdravit všechny zaměstnance školy včetně hostů, odkládat pokrývku hlavy v prostorách školy, nezakrývat si obličej slunečními brýlemi nebo šátkem, své názory vyjadřovat slušným způsobem,…),
  • předcházet vzniku konfliktních situací a usilovat o jejich vhodné a konstruktivní řešení podle svých schopností a možností,
  • ohlašovat třídnímu nebo dozírajícímu učiteli veškeré projevy hrubosti, šikanování a rizikových jevů ve škole i mimo ni,
  • náležitě se starat o své věci a nenechávat je bez dozoru,
  • ihned informovat vyučujícího v případě ztráty osobní věci,
  • odevzdat nalezené věci do kanceláře školy,
  • ohlásit ihned úraz svůj či jiné osoby,
  • nepouštět nikoho, kromě personálu, do budovy školy,
  • třídit odpad.

Žák má zakázáno:

  • nosit do školy věci nesouvisející s výukou (např. cennosti, vyšší obnos peněz, šperky),
  • nosit do školy věci, které mohou ohrozit zdraví, způsobit úraz, předměty nebezpečné (zbraně, výbušniny apod.),
  • nosit, distribuovat a zneužívat návykové látky ve škole, v areálu školy a na akcích organizovaných školou,
  • kouřit v prostorách školy, v areálu školy a při akcích organizovaných školou,
  • používat veškerá elektronická zařízení ve výuce (mobilní telefony, přehrávače, záznamová zařízení, fotoaparáty apod.) bez souhlasu vyučujícího, včetně pořizování obrazových a zvukových záznamů a jejich následného šíření.

Za nedodržování pravidel chování vyplývají výchovná opatření.

* Je-li v textu použit termín žák, učitel apod., myslí se tím zároveň i žákyně, učitelka apod.

1.3. Práva zákonných zástupců

Zákonní zástupci žáků mají právo:

  • na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte od vyučujícího a třídních učitelů prostřednictvím žákovské knížky, telefonicky, mailem, osobně kdykoli po předchozí telefonické či písemné domluvě s učitelem,během konzultačních hodin, třídních schůzek; není dovoleno narušovat v této souvislosti vyučování,
  • na poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání,
  • vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí ve škole, vznášet podněty a připomínky k práci školy, pedagogickým pracovníkům, vedení školy, školské radě, odvolat se třídnímu učiteli svého dítěte, případně ředitelce školy, pokud jsou přesvědčeni o nespravedlivém hodnocení i v případě osobního sporu s vyučujícím,
  • seznámit se se školním vzdělávacím programem uloženým u vedení školy nebo na webových stránkách školy,
  • na přítomnost ve vyučování po předchozí domluvě s vyučujícím,
  • volit a být voleni do školské rady,
  • písemně požádat o zdůvodněné uvolnění z výuky,
  • písemně požádat ředitelku školy o uvolnění žáka ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů zcela nebo z části z vyučování některého předmětu,
  • písemně požádat ředitelku školy o povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu; zákonný zástupce je povinen vytvořit pro vzdělávání odpovídající podmínky,
  • písemně požádat ředitelku školy o slovní hodnocení svého dítěte na vysvědčení,
  • hájit přiměřeným způsobem oprávněné zájmy svého dítěte,
  • na ochranu osobních údajů o dítěti a rodině,
  • v případě pochybností o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka (nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení); komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

1.4. Povinnosti zákonných zástupců

Zákonní zástupci jsou povinni:

  • zajistit pravidelnou docházku svého dítěte ve výuce dle rozvrhu hodin včetně školních akcí,
  • dbát na přípravu svého dítěte do školy, pravidelně kontrolovat jeho školní práci (oceňovat úspěchy a podpořit při neúspěchu), informovat se na hodnocení a chování dítěte dle možností informačního systému školy,
  • oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona – jméno, příjmení, rodné číslo, státní občanství, místo narození, místo trvalého pobytu žáka; údaje o předchozím vzdělávání; údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen, včetně druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání; jméno a příjmení zákonného zástupce, místo jeho trvalého pobytu, adresa pro doručování písemností, telefonické spojení) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích,
  • na vyzvání pedagogických pracovníků se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte,
  • dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.

1.5. Pravidla vzájemných vztahů

  • Pedagogičtí pracovníci a žáci školy přicházejí do školy vhodně oblečeni a upraveni, ve škole se přezouvají, chovají se k sobě slušně, při setkání se zdraví.
  • Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisejí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.
  • Všichni zaměstnanci školy chrání žáky před všemi formami špatného zacházení, sexuálního násilí a zneužívání; dbají, aby žáci nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými; nevměšují se do jejich soukromí; zjistí-li, že je žák týrán, krutě trestán nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se s výchovnou poradkyní a orgány na pomoc dítěti; speciální pozornost věnují ochraně před návykovými látkami.
  • Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi, jsou důvěrné; všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
  • Vyzve-li pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.
  • Všichni pedagogičtí pracovníci se zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání; v případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka dotyčný zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

2. Provoz a vnitřní režim školy

2.1. Režim činnosti ve škole

  • Provoz školy probíhá v pracovních dnech od 8,00 hodin do 16,00 hodin.
  • Školní budova se pro žáky otevírá v 7.30 hodin. Žák vstupuje do školy nejpozději 10 minut před zahájením výuky přes šatnu v přízemí, kde si odloží svršky a přezuje se do hygienicky a bezpečnostně nezávadné obuvi (sportovní obuv jen na sportovní činnosti). Ve školní šatně se žáci zdržují jen na dobu nezbytně nutnou při příchodu do školy a odchodu ze školy, ne v době přestávek.
  • V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují dohled.
  • Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit, spojovat a organizovat jinou formou. Vyučování na celé škole může také probíhat v projektech, blocích a podobně. Odlišná doba ukončení vyučování je oznámena zákonným zástupcům.
Rozpis vyučovacích hodin
příprava na vyučování 7.50 – 8.00
1. vyučovací hodina 8.00 – 8.45
2. vyučovací hodina 8.55 – 9.40
velká svačinová a relaxační přestávka 9.40 – 10.00
3. vyučovací hodina 10.00 – 10.45
4. vyučovací hodina 10.55 – 11.40
5. vyučovací hodina 11.50 – 12.35
  • Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Poslední 2 minuty přestávky by žák měl již trávit na svém místě, aby byl včas připraven na následující vyučovací hodinu.
  • Po zazvonění čekají žáci na svých místech na příchod vyučujícího a mají připraveny všechny potřeby pro nastávající hodinu (zejména žákovskou knížku, psací potřeby, sešit, učebnici apod.). Přicházejícího vyučujícího zdraví žáci mlčky a povstáním.
  • Jestliže se žák nemohl z vážných důvodů připravit na vyučování nebo nemá v pořádku pomůcky, omluví se na začátku vyučovací hodiny. Při vyučování zachovává klid, aktivně se účastní práce v hodině a udržuje své pracovní místo v pořádku a čistotě. Zadané úkoly si zapisuje. Po skončení vyučování žáci uklidí místnost, ve které se učili.
  • Do odborných učeben /počítačová učebna, tělocvična/ vstupují žáci jen s vyučujícím a na jeho přímý pokyn. Žáci jsou na začátku roku poučeni o dodržování bezpečnosti při výuce odborných předmětů, s řády odborných učeben a jsou povinni pravidla bezpečnosti dodržovat. O poučení provede učitel záznam do třídní knihy.
  • V době vyučování, včetně přestávek, není žákům dovoleno opouštět školní budovu. O přestávkách se žáci mohou volně pohybovat v prvním nadzemním podlaží školy, jinde pouze v odůvodněných případech a s povolením učitele. Do sborovny a kanceláře ředitele školy vstupují žáci po zaklepání a jen na přímý pokyn učitele.
  • Žáci se přesouvají do tělocvičny o přestávce se svým vyučujícím tak, aby mohli začít vyučovací hodinu včas.
  • Po skončení vyučování odcházejí žáci z uklizené třídy za dohledu učitele vyučujícího poslední vyučovací hodinu k šatně (ti, kteří nechodí na oběd a do družiny), žáky navštěvují ŠD si přebírá vychovatelka a odvádí je na oběd.
  • Školní družina je v provozu pro přihlášené žáky v PO, ST a PÁ od 11.40 do 16.00 hodin, v ÚT a ČT od 12.35 do16.00 hodin.
  • Obědy ve školní jídelně jsou vydávány přihlášeným žákům od 11.45 do 12.50 hodin. Na oběd žáci dochází v doprovodu učitele. Ve školní jídelně se řídí pokyny učitelů vykonávajících dohled. V jídelně dodržují pravidla slušného stolování. Při opakovaném závažném porušení zásad společenského chování a nerespektování pokynů zaměstnanců školy může být žák ze stravování ředitelkou školy vyloučen.
  • Žák pravidelně nosí do školy žákovskou knížku, kterou předkládá na vyzvání vyučujícímu. Odmítnutí předložení žákovské knížky je považováno za závažný přestupek proti školnímu řádu. Zapomenutí žákovské knížky nahlásí vyučujícímu ž. na začátku 1. vyučovací hodiny. Žákovskou knížku udržuje v čistotě a pořádku. Za tři opakovaná zapomenutí v daném čtvrtletí nebo při ztrátě či zničení žákovské knížky bude žákovi uděleno napomenutí třídního učitele. O ztrátě žákovské knížky žák neprodleně informuje TU. O vydání duplikátu žákovské knížky žádá zákonný zástupce písemnou formou.
  • Na počátku týdne je třídním učitelem zpravidla na dobu jednoho týdne stanovena žákovská služba, která plní tyto povinnosti:
    – dbá na pořádek v učebně o přestávkách, i během vyučování,
    – dbá na čistotu tabule před zahájením vyučovací hodiny a na dostatek kříd,
    – na začátku každé hodiny hlásí vyučujícímu nepřítomné žáky,
    – přináší a odnáší pomůcky vyučujícím,
    – neprodleně ohlašuje vyučujícímu hrubé porušení školního řádu a zjištěné závady na zařízení v učebně.

2.2. Režim při akcích mimo školu

  • Při akcích mimo školu zajišťují učitelé nebo zaměstnanci školy dohled 15 minut před stanovenou dobou shromáždění. Místo, čas shromáždění žáků a skončení akce prokazatelně oznámí pedagogičtí pracovníci zajišťující dohled nejméně dva dny předem zákonným zástupcům prostřednictvím žákovské knížky nebo informačního lístku s návratkou.
  • Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
  • Při přecházení žáků na místa vyučování či jiné akce mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd (výlety, školy v přírodě) platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu těchto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků těchto zařízení.
  • Pro pořádání akcí konaných mimo budovu školy platí zvláštní směrnice školy.
  • Za dodržování předpisů o BOZ odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelkou školy.
  • Součástí výuky je také výuka plavání ve všech ročnících prvního stupně. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, pobyt v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné potvrzení.
  • Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení. Pro závažnou nekázeň na těchto akcích může být žák při pořádání dalších akcí vyřazen a bude mu ve škole určen náhradní program.

2.3. Podmínky pro uvolňování a omlouvání neúčasti žáků z vyučování

  • Zákonný zástupce nebo jiná osoba odpovědná za výchovu oznámí (osobně, telefonicky, e-mailem nebo dopisem) důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování neprodleně, po ukončení nepřítomnosti písemně žáka omluví prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce třídnímu učiteli nejpozději do 2 pracovních dnů. Zpětné omlouvání hodin nebude školou akceptováno, a to ani na základě lékařského potvrzení. V případě nesplnění této povinnosti bude nepřítomnost považována za neomluvenou a budou z ní vyplývat výchovná opatření. Neomluvená absence je závažným porušením školního řádu.
  • Nepřítomnost žáka může být omluvena zdravotními či závažnými rodinnými důvody. Škola, pokud to považuje za nezbytné, může požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci lékařem, a to jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem.
  • Předem známou nepřítomnost dítěte ve škole omluví zákonný zástupce s dostatečným předstihem a požádá o uvolnění před jejím započetím:
    – z jedné vyučovací hodiny příslušného vyučujícího,
    – z jednoho až dvou dnů třídního učitele,
    – ze tří a více dnů ředitelku školy.
  • V době vyučování je žák uvolněn pouze při osobním vyzvednutí zákonným zástupcem.
  • V době vyučování navštěvuje žák lékaře jen v nutném případě. Návštěva lékaře není důvodem k celodenní absenci. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy.
  • Při zvýšené nepřítomnosti přesahující dva týdny konzultuje zákonný zástupce s třídním učitelem zajištění optimálního průběhu vzdělávání plnění povinné školní docházky.
  • Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin projedná zákonný zástupce žáka s třídním učitelem. Při počtu neomluvených hodin nad 10 hodin je svolána školní výchovná komise. V případě neomluvené nepřítomnosti nad 25 hodin je informován orgán sociálně-právní ochrany dětí v místě bydliště dítěte.
  • Při ztrátě zájmu o nabízené služby zájmového kroužku je možné odhlášení jen ke konci pololetí, ze školní družiny ke konci měsíce.

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před rizikovým chováním a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

  • Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili život, zdraví ani majetek svůj či jiných osob.
  • Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehledy pověřených osob jsou vyvěšeny na všech úsecích, kde dohledy probíhají.
  • Žáci se mimo vyučování nezdržují v prostorech školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled způsobilou osobou.
  • Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým zařízením.
  • Větrání tříd velkými okny se provádí jen v průběhu vyučovací hodiny a pod dohledem vyučujícího. O přestávkách se může větrat pomocí ventilace.
  • Při výuce ve všech odborných učebnách, v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, hřišti apod. zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto prostory dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami a ředitelským volnem.
  • Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
  • Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy. Pokud zjistí závady a nedostatky ohrožující zdraví a bezpečnost osob nebo jiné závady technického rázu nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody.
  • Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou, žáci hlásí ihned vyučujícímu nebo pedagogickému dohledu.
  • Při úrazu zaměstnanci školy poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Vyplní záznam v evidenci úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Bez zbytečného odkladu informují zákonné zástupce.
  • Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dohledu dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři. Škola odpovídá za žáky v době dané jejich rozvrhem výuky včetně nepovinných předmětů, přestávek a stravování.
  • Všichni zaměstnanci školy se řídí Minimálním preventivním programem školy a pokyny koordinátorky primární prevence. Průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu rizikového chování, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
  • Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu.
  • Projevy šikanování, rasismu, xenofobie, násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy.

4. Podmínky zacházení s majetkem školy

4.1. Zacházení se školním majetkem, učebnicemi a školními potřebami

  • Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou a je povinen udržovat v pořádku všechny věci, které tvoří zařízení školy a třídy.
  • Žák šetrně zachází s učebnicemi a se všemi věcmi, které mu byly svěřeny do osobního užívání. Učebnice a sešity má zabaleny do vhodných obalů.
  • Žák udržuje své pracovní místo v pořádku. Před odchodem ze třídy si uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Po skončení poslední vyučovací hodiny uloží židli na lavici.
  • Žáci nemanipulují s vybavením odborných učeben, s nářadím a náčiním, elektrickými spotřebiči, ventilacemi, žaluziemi bez přítomnosti vyučujících.
  • Dojde-li ke škodě na majetku školy způsobené žákem, prošetří třídní učitel žáka okolnosti, za kterých došlo ke vzniku škody. Následně zváží výchovná opatření a dle situace se podílí na realizaci technických opatření a vymáhání škody.
  • Při svévolném poškození majetku školy bude škola požadovat úhradu vzniklé škody (např. úhradu nákladů na opravu) nebo opravení majetku (dle situace žákem, zákonným zástupcem žáka nebo kvalifikovaným pracovníkem).
  • Při zničení majetku školy nebo při jeho ztrátě (např. ztrátě učebnice) bude škola požadovat úhradu vzniklé škody nebo věcnou náhradu.
  • Úhradu škody způsobenou na majetku školy žákem bude škola vymáhat u zákonného zástupce žáka. Projevy vandalismu jsou posuzovány jako hrubé porušování školního řádu.

4.2. Pravidla pro ukládání osobních věcí

  • Žáci mají možnost si odkládat své svršky na věšáky v šatně, přezůvky a boty do přihrádek k tomuto účelu určených. Kolem svého místa v šatně žák udržuje pořádek.
  • Žáci si mohou ve třídě do kovových boxů odkládat učebnice a sešity, které nepotřebují k domácí přípravě na následující den. Tyto boxy neslouží k úschově mobilů, cenností ap. Žák udržuje ve svém boxu i v lavici pořádek.

B. Pravidla hodnocení

1. Základní ustanovení

Pravidla hodnocení žáků vychází z § 30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění a ustanovení § 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění.

2. Etická a pedagogická východiska procesu hodnocení

  • důvěra v žáka a jeho rozvoj,
  • podpora, povzbuzování, budování sebedůvěry, vědomí vlastní hodnoty, uspokojování potřeby úspěchu,
  • vytváření učebních situací, které dávají všem žákům reálnou šanci dosáhnout úspěchu,
  • otevřenost vůči vývoji – chyba jako přirozený jev, průvodní znak učení: všichni žáci mohou dosáhnout učebních cílů, pokud jim bude poskytnut dostatečný čas na studium, opravování chyb a zvládnutí postupných kroků,
  • přiměřeně obtížné úkoly vzhledem k individuálním možnostem jednotlivých žáků,
  • hodnocení žáka vzhledem k jeho předchozím výkonům, individuálním předpokladům a míře vloženého úsilí,
  • hodnotící přístupy napomáhající rozvoji osobnosti dítěte a jednoznačně podporující jeho vzdělávací aktivitu – hodnota známky nepřekrývá význam hodnoty vzdělání.

 

3. Zásady a pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

  • Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.
  • Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
  • Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi.
  • Učitel je povinen oznámit žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodnit a poukázat na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek ihned, výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů po jejich dokončení. Při hodnocení klade učitel důraz i na žákovo sebehodnocení.
  • Při dlouhodobějším pobytu žáka v zařízeních, která rovněž zajišťují jeho vzdělávání, je učitel povinen respektovat známky, které žák v tomto zařízení získal a zahrnout je do celkové klasifikace.
  • V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení, pokud negativní hodnocení žáka není způsobeno dlouhodobým nebo opakovaným neplněním základních školních povinností.
  • Problémy a skutečnosti týkající se hodnocení a klasifikace a vyžadující zvláštní zřetel projednají učitelé s ředitelem školy nebo s pověřeným zástupcem ředitele, popřípadě je přednesou na pedagogické radě. Učitelé zvolí takovou formu, aby nedošlo při řešení k nebezpečí z prodlení.
  • Případné zaostávání žáků v učení a problémy v jejich chování a prospěchu se projednávají na pedagogické radě. Vyučující sdělí výsledky žákovi a prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.
  • Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími v pedagogické radě. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a obecných norem chování. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

 

4. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

  • Hodnocení vychází z posouzení míry a kvality dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ze vzdělávacích a osobnostních předpokladů žáka.
  • Podklady pro hodnocení získává učitel zejména:
    • soustavným diagnostickým sledováním výkonů žáka v průběhu vyučování,
    • různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků (praktické, pohybové, ústní, písemné, grafické, výtvarné),
    • analýzou výsledků aktivit žáka,
    • konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, popřípadě dalšími odborníky,
    • minimálním sběrem hodnocení – každý z žáků je za čtvrtletí hodnocen minimálně 3x.
  • Pedagogové využívají co nejširší rozsah způsobů hodnocení v závislosti na organizaci i obsahu výuky a aktivitě žáků. Při hodnocení výsledků vzdělávání se posuzuje zejména:
    • úroveň dosažených výsledků vzdělávání,
    • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
    • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
    • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů,
    • schopnost nalézt, třídit a interpretovat informace,
    • kvalita myšlení, především jeho samostatnost, logika, tvořivost a originalita,
    • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
    • osvojení účinných metod samostatného studia,
    • osvojení dovednosti účinně spolupracovat,
    • projevy a vlastnosti žáka (spolehlivost, odpovědnost, snaha, spolupráce, vstřícnost, tolerance, zachování pravidel kulturního chování a soužití)
  • Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušné třídy.
  • Žák může být v jednotlivých předmětech hodnocen za klasifikační období pouze pokud jeho účast ve výuce daného předmětu přesáhla 70% (kromě důvodů uvedených v zák. 561/2004 §50 odst. 2 a 3). Do této účasti se nezapočítává přítomnost žáka, který se z bezpečnostních a jiných závažných důvodů, které sám způsobil, nemůže aktivně výuky zúčastnit (nemá cvičební úbor, osobní ochranné pomůcky apod.).
  • Průběžné hodnocení provádí učitel, který ve třídě daný předmět vyučuje. Hodnocení mohou provádět rovněž zastupující učitelé, pokud v dané třídě a předmětu odučí dvě a více po sobě následujících vyučovacích hodin, nebo zastupují v dané třídě a předmětu pravidelně po dobu delší než jeden týden.
  • Celkové hodnocení provádí učitel, který v dané třídě učí příslušný předmět.
  • Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacím předmětu v souladu se vzdělávacím programem školy nebo s individuálním vzdělávacím plánem. Chování žáka se hodnotí zvlášť a nesmí ovlivnit hodnocení ve vyučovacích předmětech.
  • V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení příslušný učitel, který je k tomu pověřen ředitelkou školy, a to po projednání s ostatním učiteli.
  • Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým a individuálním zvláštnostem žáka, k případnému postižení a zdravotnímu stavu i k případné indispozici, která by mohla vést k zakolísání v učebních výkonech.
  • Do celkového hodnocení v daném předmětu mohou být zahrnuty mimořádné výsledky, kterých žák dosáhl v olympiádách, soutěžích a dalších aktivitách.
  • Do celkového hodnocení se započítává nejen písemné a ústní prověřování znalostí, ale i hodnocení práce v předmětu za delší období (pravidelná příprava, aktivní přístup, schopnost odpovídat na otázky, navrhovat řešení apod.), dále individuální (např. referáty) či skupinová (např. projekty, skup. činnosti) práce, domácí úkoly (+domácí příprava na hodinu) a vedení sešitu.

V případě měřitelného způsobu hodnocení (body, % úspěšnost apod.- obzvláště u písemných opakovacích prací) využívají pedagogové následující škálu:

Procentuelní úspěšnost Stupeň hodnocení
100 %-90 % 1
89 %-75 % 2
74 %-45 % 3
44 %-20 % 4
méně než 20 % 5

5. Informování zákonných zástupců

Informovanost zákonných zástupců je zajišťována průběžně:

  • písemně prostřednictvím žákovské knížky,
  • před koncem každého čtvrtletí osobně prostřednictvím třídních schůzek nebo konzultačních dnů,
  • pololetním výpisem z vysvědčení,
  • vysvědčením předávaným na konci školního roku,
  • možností nahlédnutí do významnějších testů žáka,
  • kdykoli na požádání rodičů,
  • v případech odůvodněných z hlediska vývoje prospěchu a chování žáka individuálním prokazatelným oznámením a projednáním se zákonnými zástupci.

 

6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace). Žáci mohou být na vysvědčení hodnoceni i slovně nebo kombinací slovního hodnocení a hodnocení klasifikačními stupni v případě doporučení školského poradenského zařízení a na základě žádosti zákonných zástupců. Tato žádost musí být podána nejpozději v prvním měsíci každého pololetí.

7. Stupně hodnocení prospěchu a chování

Stupně hodnocení prospěchu

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Stupeň Charakteristika
1 – výborný
  • dosahuje očekávaných výstupů v ŠVP uceleně, přesně a úplně
  • ovládá požadované učivo uceleně, přesně a úplně
  • samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů
  • myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost, jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný
  • grafický projev je přesný a estetický
  • výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky
  • je schopen samostatně studovat vhodné texty
2 – chvalitebný
  • dosahuje očekávaných výstupů v ŠVP v podstatě uceleně, přesně a úplně
  • ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně
  • pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti
  • v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost
  • ústní a písemný projev mívá menší nedostatky
  • kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků
  • grafický projev je estetický, bez větších nepřesností
  • je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty
3 – dobrý
  • má v dosahování očekávaných výstupů v ŠVP mezery
  • má v osvojení požadovaných poznatků mezery
  • při vykonávání požadovaných činností se projevují nedostatky
  • nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat
  • při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb
  • jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby
  • v ústním a písemném projevu má nedostatky
  • v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky
  • je schopen samostatně studovat podle návodu učitele
4 – dostatečný
  • má v dosahování očekávaných výstupů v ŠVP závažné mezery
  • má v osvojení požadovaných poznatků závažné mezery
  • při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky, při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby
  • při využívání poznatků je nesamostatný
  • v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé
  • jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky
  • v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický
5 – nedostatečný
  • očekávané výstupy v ŠVP si neosvojil
  • požadované poznatky si neosvojil
  • má velmi podstatné nedostatky v dovednosti vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby
  • při výkladu a hodnocení jevů a zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele
  • neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky
  • v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
  • kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky
  • závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele
  • nedovede samostatně studovat

Stupně hodnocení chování:

Zásady pro stanovení hodnocení chování žáka na vysvědčení v případě použití klasifikace:

Stupeň Charakteristika
1 – velmi dobré Žák uvědoměle přijímá a dodržuje pravidla chování stanovená školním řádem a aktivně je prosazuje. Projevuje dobrý vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Přispívá k utváření a upevňování příjemného pracovního prostředí. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti školnímu řádu.
2 – uspokojivé Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanovením školního řádu. Dopustí se závažného přestupku nebo se dopustí opakovaně méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k utváření příjemného pracovního prostředí ani k utváření dobrých mezilidských vztahů. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
3 – neuspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování stanovenými ve školním řádu a v rozporu s pravidly slušného chování. Žák záměrně narušuje pracovní prostředí a mezilidské vztahy. Dopouští se takového provinění, že je jím vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Žák se nesnaží své chyby napravit a není přístupný výchovnému působení.

O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí.
Hodnocení chování, které odpovídá stupni 2 nebo 3, není výchovným opatřením.
Při hodnocení chování se vychází z žákova chování za celé pololetí.
Při výsledném hodnocení chování žáka na vysvědčení nemusí při hodnocení, které odpovídá stupni 2 nebo 3, nutně předcházet udělení výchovných opatření (NTU, DTU, DŘŠ).

2. stupeň z chování bude udělen žákovi:

  • za opakovaně neomluvené hodiny, které odpovídají maximálně 3 školním dnům,
  • pokud přijde do školy nebo na akci pořádanou školou pod vlivem alkoholických nebo jiných omamných látek,
  • pokud přinese do školy či na akci pořádanou školou alkoholické nápoje, omamné či návykové látky,
  • pokud bude ve škole nebo na akci pořádané školou kouřit, požívat alkoholické nápoje či omamné látky,
  • při opakovaném hrubém chování a vystupování k vyučujícím a ostatním pracovníkům školy,
  • za nevhodné chování ke spolužákům, které bude považováno za šikanování (tzn. jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka – slovní šikanování, zastrašování, manipulace s věcmi a jejich ničení, fyzická agrese, násilné manipulační příkazy),
  • za krádež.

3. stupeň z chování bude udělen žákovi:

  • za opakované neomluvené hodiny, jejichž počet bude přesahovat 3 školní dny,
  • za opakované užívání alkoholických nápojů či jiných návykových látek ve škole nebo na akcích pořádaných školou,
  • za opakovanou krádež,
  • za opakované chování ke spolužákům, které bude považováno za šikanování,
  • za opakované hrubé slovní či fyzické útoky vůči zaměstnancům školy.

8. Výchovná opatření

Pochvaly

  • Drobné pochvaly uděluje každý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do žákovské knížky.
  • Třídní učitelka může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající svědomitou úspěšnou práci.
  • Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci.
  • Udělení pochvaly ředitelky školy zaznamená třídní učitel na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Opatření k posílení kázně

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi udělit:

  • napomenutí třídního učitele
  • důtku třídního učitele
  • důtku ředitelky školy

Důtky se ukládají za jednorázová porušení pravidel nebo souhrnně za čtvrtletí za opakované porušování školního řádu, zapomínání, špatnou pracovní morálku či neplnění povinností. Důtky slouží jako upozornění na problémy s dodržováním pravidel, které by později mohly vést v závažnějších případech i ke snížené známce z chování.

Napomenutí třídního učitele

Napomenutí ukládá třídní učitel za opakované drobné porušování školního řádu, občasné zapomínání a občasné neplnění povinností. O udělení napomenutí informuje ředitelku školy. Zákonným zástupcům je napomenutí oznámeno dopisem.

Důtka třídního učitele

Důtku třídního učitele ukládá třídní učitel za jednorázové závažnější porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování nebo za časté zapomínání a občasné neplnění povinností po předchozím projednání s ředitelkou školy a s vyučujícími, kteří daného žáka učí, a to bezprostředně po přestupku. O udělení důtky jsou zákonní zástupci informováni dopisem, jehož součástí je přesný důvod udělení a návratka, pomocí které zákonní zástupci potvrdí převzetí oznámení. V případě, že před udělením důtky nepředcházelo udělení nižšího kázeňského opatření, které bylo za stejné nebo obdobné přestupky, je třídní učitel povinen udělení důtky osobně projednat se zákonnými zástupci.

Důtka ředitelky školy

Důtku ředitelky školy ukládá ředitelka školy za hrubé jednorázové porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování či velmi časté zapomínání, špatnou pracovní morálku a neplnění povinností na základě návrhu třídního učitele, který návrh nejdříve projednal s ostatními vyučujícími, a to po projednání na pedagogické radě. O udělení důtky jsou zákonní zástupci informováni dopisem, jehož součástí je přesný důvod udělení a návratka, pomocí které zákonní zástupci potvrdí převzetí oznámení. V případě, že před udělením důtky nepředcházelo udělení nižšího kázeňského opatření, které bylo za stejné nebo obdobné přestupky, je třídní učitel povinen udělení důtky osobně projednat se zákonnými zástupci.

O udělení všech výchovných opatření provede třídní učitel přesný zápis do evidence Školy on-line, a to nejpozději do 7 dnů po jejich udělení.

9. Zásady pro hodnocení chování

Při návrhu udělení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména:

  • k závažnosti přestupku,
  • k četnosti a opakování přestupku,
  • k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky,
  • k tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování,
  • k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka,
  • za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně,
  • třídní učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování.
  • Učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídní učitele o problémech žáka, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování.

10. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení

  • Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, kterou dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
  • Slovní hodnocení vychází:
    • z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu,
    • z pracovního tempa,
    • ze schopnosti samostatně pracovat,
    • ze schopnosti soustředit se.
  • Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování žáka.
  • Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem:
    • osvojení znalostí základního učiva,
    • míra dosažení očekávaných výstupů,
    • úroveň dovedností a schopnost aplikovat získané poznatky
    • přístup žáka k předmětu (zájem, snaha, úsilí)
    • úroveň přípravy žáka (příprava žáka na vyučování, domácí úkoly).
  • Žák může být slovně hodnocen pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce. O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitelka školy, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, popřípadě třídního učitele. Důvody pro použití slovního hodnocení musí být doloženy vyjádřením PPP nebo SPC.

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný  ovládá bezpečně
2 – chvalitebný  ovládá
3 – dobrý  v podstatě ovládá
4 – dostatečný  ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný  neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný  pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný  uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý  menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný  nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný  odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný  výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný  celkem výstižné
3 – dobrý  myšlenky nevyjadřuje příliš přesně
4 – dostatečný  myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný  odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný  užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný  dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý  řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný  dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný  praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
Píle a zájem o učení
1 – výborný  aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný  učí se svědomitě
3 – dobrý  k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný  malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný  pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

11. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

  • Žák, který je slovně hodnocen z jednoho nebo více předmětů, a to bez kombinace slovního hodnocení a klasifikace, může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl nebo neprospěl.
  • Žák, u kterého je využita kombinace slovního hodnocení a klasifikace může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl s vyznamenáním, prospěl nebo neprospěl.
  • Žák, který je na konci prvního nebo druhého pololetí hodnocen neprospěl, musí mít toto hodnocení zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu.

12. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

  • Sebehodnocení je důležitou součástí procesu hodnocení. Je to jedna z výchovných metod.
  • Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spolužáků.
  • Zapojování žáků do procesu hodnocení zajišťují pedagogičtí pracovníci, kteří vedou žáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili používat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho, co je významné a podstatné.
  • Při sebehodnocení se žák snaží popsat např.
    • co se mu daří,
    • co mu ještě nejde,
    • jak bude pokračovat dál,
    • proč tomu tak je.
  • Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
  • Žák má právo na své sebehodnocení.

13. Hodnocení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  • Učitel vychází ze znalosti příznaků postižení a volí takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv.
  • Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě.
  • Důraz klade učitel na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkon.
  • Klasifikace musí být provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, návodem, jak překonávat mezery, jak prohlubovat úspěšnost.
  • Při klasifikaci se specifická porucha dítěte bere v úvahu a odrazí se v mírnějším hodnocení.

14. Komisionální přezkoušení žáka (pochybnosti ze strany zákonného zástupce)

Má-li rodič nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci 1. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 dnů od vydání vysvědčení, písemně požádat ředitelku školy o jeho komisionální přezkoušení.

Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení písemné žádosti.

  • Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitelka školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel, jmenuje komisi krajský úřad.
  • Komise je tříčlenná, tvoří ji:
    1. předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel
    2. zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
    3. přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti.
  • Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.
  • Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním; vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu.
  • Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
  • O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
  • Žák může v jednom dni konat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
  • Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se vzdělávacím programem.
  • Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

15. Opravná zkouška

  • Opravnou zkoušku koná žák školy, který je na konci 2. pololetí klasifikován nejvýše ze dvou povinných předmětů stupněm nedostatečný.
  • Opravné zkoušky nekonají žáci, kteří neprospěli z předmětů výchovného zaměření.
  • Termín opravné zkoušky stanoví ředitelka školy nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna; konzultace žáka s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitelka školy na červnové pedagogické radě.
  • Nemůže-li se žák ze závažných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitelka školy vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku, do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník,
  • Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostaví k jejímu konání, neprospěl.
  • Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
  • Opravná zkouška je komisionální.
Vypracovala: ředitelka školy Mgr. Pavlína Fialová
Školská rada schválila dne: 24. 11. 2014
Pedagogická rada projednala dne: 12. 11. 2014
Směrnice nabývá platnosti ode dne: 24. 11. 2014
Směrnice nabývá účinnosti ode dne: 12. 11. 2014